Mateřství je často oslavováno jako jedna z největších radostí v životě, ale přináší i některé z nejtěžších výzev. Láska k vlastním dětem je hluboká a nezměrná, avšak může se často zdát, že člověka pohlcuje. Odloučení od každodenních povinností spojených s péčí o malé děti se může zdát jako velmi obtížný úkol. Tato dualita – radost a boj – definuje zkušenost mateřství, kde chvíle ohromné lásky koexistují s pocity vyčerpání a tlaku.
Pocit ztráty vlastní identity
Nestarostné chvíle mateřství mohou být často nahrazeny pocitem, že matka ztrácí část své identity. Přestože je mateřství nádherné, neustálé požadavky mohou zanechat matku v pocitech udušení a touze po částech jejího já, které musela na čas odložit. Nedávno, poté co jsem se vyrovnala s únavou, kterou skutečná oddanost může přinést, jsem dostala příležitost znovu si přivlastnit část sebe, kterou jsem dlouho zanedbávala.
Dostala jsem pozvánku na dobrodružství na sněžném skútru ve Steamboat Springs v Coloradu, krátce poté, co jsem ukončila svou cestu kojení. Rozhodla jsem se tuto příležitost využít a uniknout od neúprosného rytmu mateřství. Byla to šance posunout hranice mého komfortu a vyrazit na dobrodružství, které by znamenalo výrazný odklon od každodenního života. Když jsem balila své věci a loučila se s dcerami, vzrušení se mísilo s obavami. Můj kufr, lehký a organizovaný, se stal symbolem veškeré svobody, které jsem se cítila ochuzena během mateřství.
Na cestě za nezávislostí
Každý krok na cestě mi připomínal radosti nezávislosti. Živě si pamatuji úlevu, když jsem se pohybovala po letišti, vědoma si toho, že nemám na starost zábavu pro děti ani řízení jejich rozmarů. Byla jsem prostě já – svobodná, abych si užívala zpoždění letů, sledovala filmy a četla knihy, což byly činnosti, které jsem si neuvědomila, jak moc jsem postrádala. Tato cesta se rychle proměnila z pocitů viny z odchodu od mých malých dětí na potřebnou útěchu, kde jsem se mohla spojit sama se sebou.
Příjezd do Steamboat Springs byl kouzelný. Zasněžená krajina se před mnou rozprostírala do nekonečna, v ostrém kontrastu s chaotickým, barevným světem, na který jsem si již zvykla. Jakmile se program zaměřil na dobrodružství na sněžném skútru, začla se do mých myšlenek vkrádat známá úzkost. Mohla bych se opravdu zúčastnit této adrenalinové aktivity, která vyžadovala odvahu a sebedůvěru? Pochybnosti zaplavily mou mysl jako těžká vánice.
Obnova síly a odvahy
Uprostřed váhání jsem si uvědomila, že mateřství mě utvářelo jako odolnou osobnost. Pokud jsem byla schopna zvládnout úvodní výzvy rodičovství – od bezesných nocí po záchvaty vzteku u batolat – mohla bych určitě zvládnout i toto nové dobrodružství. Často podceňujeme své schopnosti, ale jako matka jsem přežila tolik; potřebovala jsem si toto uvědomění připomenout.
Sněžný skútr, kdysi děsivý, se stal vzrušujícím, když jsem nastartovala motor a vyrazila na stezky. Vítr mi foukal do obličeje a já jsem se proplétala nádhernou krajinou, objevila jsem pocit dobrodružství, který jsem dávno zapomněla, že ve mně existuje.
Během přestávek jsem nedokázala nemyslet na své dcery. Nicméně, smích a radost při sdílení příběhů o nich s ostatními dobrodruhy přinesly nostalgii, která mi připomněla, že mateřství je součástí mě, ale nedefinuje mě jako celou. Tato výprava představovala jak svobodu, tak zodpovědnost, umožnila mi ocenit ženu, kterou jsem se stala, a zároveň uznat důležitost pěstování vlastních vášní.
Jak se dobrodružství vyvíjelo, donutila jsem se podstupovat rizika, přijmout ducha objevování a uvědomila jsem si, jak důležité je upřednostnit osobní naplnění. Každé zavření motoru sněžného skútru oznamovalo můj rostoucí pocit posílení. Naučila jsem se, že je v pořádku vymezit prostor pro sebe uprostřed chaosu mateřství. Často zapomínáme, že podstata toho, kým jsme, se nesnižuje; jen leží v klidu a čeká na probuzení.
Příležitosti k růstu
Vrchol této zkušenosti přišel, když jsem překlopila svůj sněžný skútr a zůstala zaklíněná v bance sněhu, která se mi zdála jako měkký objem. Když jsem volala o pomoc, uvědomila jsem si, že žádat o pomoc není slabost, ale nezbytný aspekt růstu. Stejně jako jsem se mohla spolehnout na své spoluženy matky, i tady jsem byla obklopena průvodci, kteří mi byli nápomocní, když to bylo potřeba.
Po návratu z dobrodružství jsem se cítila revitalizována. Znovu jsem získala část sebe, kterou mateřství nevědomky potlačilo. Nevrátila jsem se domů pouze jako matka, ale jako žena, která prožila něco nového a