Jako rodič jsem zažil jedinečnou směsici naděje a zoufalství, která se projevila při každém jídle, zejména když jsem se setkal s vybíravým strávníkem, což byl můj dvanáctiměsíční syn. Mělo to vzhledem k mým aspiracím na jeho zdravou stravu téměř podobu válečné výpravy za kulinářským úspěchem. S každým dnem, kdy jsem se snažil nalákat ho na
essays
Přechod k rodičovství je často považován za jednu z nejodměňující zážitků v životě, avšak může přinést i spoustu výzev, o kterých se příliš nemluví. Během mé patnáctileté kariéry v oblasti poradenství ve zdravotnictví jsem aktivně sbíral a analyzoval data, která jsem využíval k řízení strategických změn v systémech. Avšak až když se mi narodila dcera,
Rodičovství je cesta plná nečekaných zvratů a překvapení, která často přicházejí v okamžicích, kdy je nejméně čekáme. Nedávno, když jsem si užíval bezstarostné odpoledne na hřišti, jsem zažil nejhorší noční můru každého rodiče: můj dva a půl roku starý syn měl vážný pád. V okamžiku se z radostné hry stalo chaos, jeho malé nožky se
Jako rodič si mnozí z nás představují, že posílání dítěte do mateřské školy je momentem plným očekávání: je to čas na růst, socializaci a osamostatnění. Přesně tak jsem si představovala, že ty vzácné hodiny mi poskytnou příležitost k odpočinku – čas na úklid domu, cvičení nebo prostě si užít chvíle v tichu. Můj dvouletý syn
Stát se matkou bývá často popisováno jako nádherný zážitek, avšak může také představovat hlubokou výzvu. Okamžik, kdy žena přivede na svět novou bytost, není pouze začátkem nového života; je to také zrození zcela nové identity. Tato transformace přichází s vlastními soubory obtížemi, které mohou ženy přivést do stavu zahlcení a odpojení od jejich předchozích identit.
Vstup do mateřství často přichází s velkými očekáváními – zářivá radost, hluboké spojení s novorozenětem a ohromující pocit naplnění. Avšak pro mnoho žen je tento idealizovaný obraz daleko od reality, kterou zažívají. Ačkoli radost z příchodu dítěte na svět může být obrovská, cesta může také vést k děsivým stínům poporodní deprese (PPD). Je důležité si
Stát se novopečeným rodičem je často zatíženo množstvím dobře-intencionovaných, ale často nepřesných rad. Jedním z populárních výroků, kterými se lidé rádi řídí, je: „Když má dítě dost hlad, sní,“ což se v mých očích spíše jeví jako kletba než jako moudrost, zejména ve chvílích, kdy se snažíte donutit dítě, které se zdá být imunní vůči
Rodičovství je často charakterizováno paradoxem: čím více víte, tím více si uvědomujete, jak málo kontrolu máte. Pro nás, kteří pracujeme v oblasti výživy, často začíná cesta s optimistickým myšlením založeným na důkazech. Nově ustavené odbornice na výživu si představují, jak dovedně vedou své děti k zdravému vztahu s jídlem. Realita však obvykle přináší řadu výzev,
Porod je často zobrazován v krajním světle – klidný a přírodní přístup versus medikálně vylepšená zkušenost. Jako prvorodička, která se připravovala na porod ve svých 37 letech, jsem cítila tlak společenských očekávání i osobní obavy. Můj první instinkt, podpořený strachem z jehel, byl zcela se vyhnout epidurální anestezii. V mé představě by vydržení bolestí porodu
Přijímání diplomu často vyvolává řadu emocí, ale nic mě nepřipravilo na pocity, které mě ovládly, když jsem sledoval(a) své dítě při ukončení předškolního vzdělávání. Tato důležitá událost symbolizuje významný přechod pro nás oba, ukončení jedné éry a zahájení vzrušující nové kapitoly. Cesta, která nás sem dovedla, byla naplněna okamžiky nejistoty, učení a nesmírné radosti, a
Mateřství je často oslavováno jako jedna z největších radostí v životě, ale přináší i některé z nejtěžších výzev. Láska k vlastním dětem je hluboká a nezměrná, avšak může se často zdát, že člověka pohlcuje. Odloučení od každodenních povinností spojených s péčí o malé děti se může zdát jako velmi obtížný úkol. Tato dualita – radost
Vyučování na toaletu může být pro rodiče náročným úkolem, přesto představuje významný milník ve vývoji dítěte. Je to důležitý krok, který vede k větší nezávislosti a sebeuvědomění. Když jsem se připravoval na tuto cestu se svým vlastním dítětem, byl jsem naivní vůči výzvám, které to obnášelo. S odstupem času jsem si uvědomil, že tato zkušenost
Mateřství je často považováno za transformační zkušenost, kterou provází nečekané radosti i výzvy. Mnoho nových rodičů se pečlivě připravuje na příchod svých malých, s cílem mít vše, co by mohli potřebovat, po ruce. Nicméně, existují určité reality — často nepříjemné — které nelze předem předvídat. Tento článek se zaměřuje na osobní anekdotu, která zosobňuje cestu
Dnes se moje nejmladší dítě, můj syn, chystá na důležitý okamžik ve svém životě – promování z mateřské školy. Jak se připravuji na oslavu této výjimečné události, cítím se obklopena záplavou smíšených emocí. Radost, že můj živý syn přechází do školky, je nepopiratelná; určitě je připraven na tento velký skok. Přesto se nemohu zbavit sentimentality,
Těhotenství je často idealizováno, s obrazem zářících matek, které netrpělivě vyhlížejí příchod svých malých pokladů. Pro mnoho žen však může být tato zkušenost zatížena stresem, obavami a především pocitem, že se nachází na nekonečné časové ose. Každé těhotenství je jedinečné a mé vlastní bylo výjimečné zejména tím, jak dlouho trvalo. Čelila jsem nejen fyzickým, ale
Pro mnoho rodičů může být cesta raného dětství podobná navigaci v tornádu — vzrušující, ale vyčerpávající dobrodružství. Sladké hlasy malých dětí, které volají po pozornosti, a jemné připomínky blížícího se chaosu jsou hluboce zakotveny v každodenním životě mateřství. S batoletem a novorozencem mohou ranní chvíle přinášet opakující se melodii, která se nese domácností: „Čas probudit
Materská zkušenost je jednou z nejtransformativnějších událostí v životě. Přináší nejen radost a lásku, ale také výzvy a osobní růst, které mohou být někdy ohromující. Pro mnoho nových matek je přechod do mateřství poznamenán přísným sebehodnocením, které zakrývá krásu této nové kapitoly. Jak se ohlížím zpět na svou vlastní zkušenost, vzpomínám si, jak jsem se